+ extra tip pro milovníky grilovaného sýra ♥
Zero Waste, slovní spojení, které mě hřeje u srdce už dlouho. Načichla jsem k němu dávno, přesný den si ale nepamatuji. Nejspíše to bylo tehdy, když jsem se o sebe musela začít starat sama, studovat na „vejšce“ a žít městský život. Tak nějak začít tvořit svoji domácnost v Zero Waste stylu.
I když v překladu Zero Waste znamená nulový odpad, naše domácnost jednoznačně bezodpadová není. Pokud to jde, snažím se odpad omezit co nejvíce, hlavně nenakupovat věci v plastu a plastové vymoženosti. Každý den hledám a dělám kompromisy, vymýšlím, jak se obalovým věcem vyhnout, a pokud nějaké přeci jen máme, zkoušíme je znovu využít (tzv. reuse), anebo z nich vyrobit něco nového a užitečného (tzv. upcycle).
Ukázka upcyklace
Nejde tu ale jen o plast. Pokud nelze věci koupit bez obalu, snažím se vybírat obaly alespoň recyklovatelné. Před plastem dám raději přednost papíru nebo sklu. V naší domácnosti se ale nevyhneme plastovým recyklovatelným obalům a tetra packu, ve kterých kupujeme mléčné výrobky, nebo konzervám. Za tyto obaly se tady v Kanadě platí environmentální a recyklační poplatek.V konzervě si neodpustím koupit kokosové mléko. Dříve jsem navíc v konzervách nakupovala i fazole, které nyní kupuji v bez obalové variantě.
Recyklační poplatek znamená, že když si obal koupíte, zaplatíte za něj 10 nebo 25 centů, při vrácení obalu pak dostanete stejnou sumu zpět. To už pak záleží na druhu obalu. Environmentální poplatek je jednorázový, a to už pak záleží na samotném produktu.
A jak to v té naší Zero Waste domácnosti vypadá? Jelikož je domácnost velice široký pojem a nad výčtem produktů a vychytávek bych mohla strávit hodiny, rozhodla jsem se, že se v prvním článku zaměřím na kuchyň.
Jde se na Zero Waste nákup potravin
Důležitá informace: jsme vegetariáni. Od toho se také dost dobře odvíjí základ našeho nákupního košíku, který sestává převážně z ovoce a zeleniny. Já ráda nakupuji vše čerstvé, pokud možno nebalené.
V našem městě máme dva obchody s potravinami a jednu zdravou výživu s omezeným zbožím na váhu. Tam to mám moc ráda.
Pro začátek je důležité si nezapomenout vzít svoji nákupní tašku (žádnou nemáte? ZDE je jednoduchý návod, jak si takovou tašku ze starého trička ušít)
Pamatuji si, že pro mě ze začátku byla velká výzva jít na nákup s vlastním pytlíkem nebo krabičkou. Byla jsem z toho celá nesvá, takové vykročení z komfortní zóny. Nakonec jsem se však odhodlala a nebudete tomu věřit, pak už to šlo úplně samo. Může se to zdát jako taková pitomina, ale pro takového introverta jako jsem já, to byla docela výzva. Dala jsem to, ale! 🙂
Na co se zaměříme?
- Ovoce a zelenina
- Luštěniny a oříšky
- Těstoviny
- Pečivo a mouka
- Bylinky a koření
- Káva a čaj
- Úklid
- Spotřebiče
- To ostatní
1. Ovoce a zelenina
Oba druhy se snažím nakupovat nebalené. Většinou si do obchodu přinesu i svoje látkové pytlíčky, ale já lenoch to stejně dávám do košíku jednotlivě. To pak paní prodavačky a páni prodavači mají velikou radost z rozkutálených jablek po celém jezdícím páse. Často dávám přednost kanadským produktům, i když v rámci Kanady, je to trochu záludnost.
Například takové jablko z provincie Ontario musí k nám do obchodu v Albertě urazit cca 3700 km, zatímco jablko z USA ze státu Washington, kde se jablka také dost pěstují, urazí jenom 1000 km. Osobně nejraději vyhledávám jablka vypěstovaná v sousední provincii Britská Kolumbie, kde se nacházejí velké jabloňové sady, např. v takovém Okanagan Valley. Odsud je to „jenom“ 600 km. To už by se možná i dalo nazvat lokální nákup.
A jak je to s bio a ne-bio zeleninou? Zatím dávám přednost té, která není zabalená v plastu. Je ale fakt, že v Kanadě mají docela přísné standardy, a proto nakupuji dosti často pouze obyčejné, ne bio produkty.
Co si nekoupím, to si vypěstuji
Díky produktům zabaleným v plastu, jsem se v nákupu zeleniny tak trochu omezila. Například tu v obchodě prodávají jak mé oblíbené okurky (zvané anglické, ty dlouhé), tak i většinu salátů, balené v plastu. Normálně bych si tyhle dobroty dopřála častěji, ale takhle je nakupuji jen výjimečně. V létě si jich dopřávám více, protože je na trzích prodávají nebalené.
Dobrá věc na tom je (hledej pozitiva za vším, že?), že jsme zjistili, jak jednoduché je si salát vypěstovat doma. Roste jako z vody, i v zimě. Osobně jsem spíš pro přirozené pěstování venku na zahrádce za čerstvého vzdoušku a sluníčka, ale to vždy nejde, třeba právě tak jako v našich zeměpisných šířkách. Zahrádkářská sezóna tu trvá podle mě tak tři měsíce, a navíc je k tomu potřeba i ta zahrádka. Ehm…
Proto si můj manžel Tim pořídil speciální světlo na pěstování rostlinek a vytvořil takovou malou, provizorní domácí zahrádku. No, a až to půjde, budeme s nadšením a láskou pěstovat všechnu zeleninu venku na vysněné zahrádce a skleníku.
2. Luštěniny, oříšky
Luštěniny, oříšky a různé dobrůtky tohoto typu jsou většinou baleny v plastových pytlících, a proto pro ně chodím převážně do našeho bez obalového obchodu, kde mohu nakupovat do vlastních sklenic a pytlíčků.
3. Těstoviny
Vůbec si nevybavuji, jak je to s těstovinami v ČR. Nejspíš jsem vždycky kupovala těstoviny v plastových sáčcích, i když vím, že se v bezobalových prodejnách dají sehnat nebalené. Navíc tam je k dostání nepřeberné množství tvarů a druhů podle použité mouky.
Nicméně u nás v bez obalovém obchůdku, zas tak široký výběr nemají, a tak kupuji těstoviny v běžném obchodě. Co je však mojí prioritou je nákup těstovin v papírových krabicích a takových, které obsahují co nejméně přidaných ingrediencí. V těstovinách, stejně tak jako v moukách, je tu přidáváno spousta dalších přísad, kterým se pokud možno snažím vyhnout.
4. Pečivo a mouka
Dalo by se říci, že veškeré pečivo si pečeme doma sami. Máme doma kvásek. Takové naše první malé dítko to bylo. Používáme ale i klasicky kvasnice, pr. do peč. a jedlou sodu.
Pečeme… Teda pokud vaše kamarádka zrovna nepracuje v místním pekařství. To se pak při takové návštěvě neudržím a musím si něco koupit. Dost tu ulítávám na skořicových šnecích. Navíc se pekárna snaží sama vyhýbat plastovým balením, hrnečkům, příborům, a proto si nákup do papírového pytlíku ráda dopřeji (většinou si přinesu ten svůj z minula a nikdo s tím nemá problém).
Mouku, jak bílou, tak i celozrnnou, jsme koupili v mega papírových baleních po 20 kilech. To je super, Tim ví, jak na to… Teda hlavně kde na to. Jiné druhy mouky se dají koupit u nás ve městě pouze po kile v plastových pytlících, anebo ve velkoměstě na váhu. To jsem dost dlouho nevěděla. Proto teď využívám dříve koupené plasťáčky k dalším nákupům, k uskladnění a tak – hohoho, máme tu opět reuse.
Občas si hraji s myšlenkou mouku omezit. To se pak ale těžko omezuje, když ji máte doma 50 kilo!
5. Bylinky a koření
Spousta koření jsme tak nějak různě podědili po lidech co opustili město, a tak máme spoustu koření a krabiček na koření. Koření pak dokupuji ve zdravé výživě na váhu do papírových pytlíků. Juch, další bod pro naši Zero Waste domácnost!
S bylinkami je to to samé. Navíc jsme loni dostali od Timovy sestry hydroponickou zahradu, kde bylo asi šest různých bylinek. Tím se to naše domácí zahradničení asi odstartovalo. Nyní už toho pěstujeme mnohem víc, protože mít doma přísun čerstvých bylinek, je moc fajn, musím říct.
6. Káva a čaj
V našem městečku jsme měli obchod se sypanými čaji. To jsme bohužel zjistili až tehdy, když oznámili, že budou po více než 10 letech fungování zavírat. Škoda, škodička. Tam jsme nakoupili pár sypaných čajů do zásoby, vážili je i do vlastních obalů.
Jinak ale kupujeme klasické sáčkové čaje.
Věděli jste, že ne všechny čajové sáčky jsou kompostovatelné?
Takové sáčky obsahují mikroplasty a na obalu o tom není ani zmínka. Pokud však objevíte krabičku, na které je napsáno, že jsou sáčky kompostovatelné, máte vyhráno.
Taky mě dost štve, když se pídíte po papírové krabičce, která není zabalena v plastovém sáčku a po otevření… jop, každý sáček je jednotlivě zabalen v plasťáčku. Objevuji, pídím se, přemýšlím a zkouším. Když to jednou nevyjde, vyjde to třeba příště. Hlavně neztrácet hlavu z takových drobností a vytrvat. Malé krůčky, jeden pěkně za druhým.
Kafe miluji a Tim jakbysmet. Vlastně jsem si ho tak nějak vysnila, napsala si seznam, jaký by můj chalán měl být a na tom seznamu bylo… aby měl rád kafe. No, a poznali jsme se, když si u mě v kavárně, kde jsem tehdy pracovala, kupoval kafe. Jak ten vesmír funguje! Ale o tom zase jindy.
V Jasperu, našem malém horském městečku, máme dokonce i místní pražírnu kávy, ale bohužel mi jejich kafe moc nechutná. Spotřebu máme docela velikou, obzvlášť teď, když můj muž pracuje z domu, proto kupujeme velké piksly s kafem, již namletým. Občas střídáme různé značky, ale já mám ráda jednu, která sídlí ve Vancouveru.
7. Úklid v naší Zero Waste domácnosti
V téhle oblasti stále dosti tápu. Osobně ráda používám ocet a kyselinu citrónovou, Tim bohužel vůni octa nesnese, a tak zkoušíme a zkoušíme různé nové vymoženosti. Na internetu je však dosti inspirace, tak věřím, že na něco brzy společně přijdeme.
Na mytí nádobí používáme bio degradovatelný mycí prostředek, bohužel ale kupovaný v plastové lahvi. Našla jsem, že stáčené mycí prostředky prodávají v sousedním městě, ale zatím se nám tam poštěstilo nakoupit pouze jednou.
Houbička – dlouho jsme používali mnou uháčkovanou houbičku a kompostovatelný hadřík. Také máme na určité „spešl“ hrnce jakési houbičky, které se mi moc nezamlouvají, ale ty měl muž nakoupené, ještě než mě poznal.
Momentálně jsme ale objevili na mytí nádobí lufu, jsem z ní nadšená a těším se na její používání. My si ji už dávno koupili jako pomocníka v péči o pokožku, taková masážní žínka, a navíc oškrábe dobře suchou kůži na nohách. No, a pak jsem zjistila, že s ní můžeme vlastně mýt i nádobí!
Lufa je taková obrovská bylina, která vypadá jako cuketa. Když se vypěstuje, dorůstá až do jednoho metru a po uschnutí je perfektní exfoliát. Jednou bych si ji chtěla sama vypěstovat, tak mi držte palce :).
8. Spotřebiče
Než si nějaké kuchyňské spotřebiče do naší Zero Waste domácnosti pořídím, nejdříve se zamyslím nad tím, jestli tu danou věc opravdu potřebuji a zdali by ji bylo nejdříve možné sehnat z druhé ruky. Mimochodem, tohle stejné pravidlo pro mě platí i u nakupování oblečení.
U spotřebičů tedy platí:
- Opravdu to potřebuji?
- Mohu to sehnat z druhé ruky?
9. To ostatní
Psssst! Některé produkty zabalené v plastu prostě milujeme a bez nich si život představit nedovedeme. Možná prozatím? Zejména u nás na malém městě je bez obalu neseženu. O jaké závislosti mluvím? Těmi posvátnými slovy jsou sýr, čokoláda a nebo třeba i máslo.
Koš s běžným odpadem jsme v naší domácnosti za poslední cca půlrok vynesli možná 3x nebo 4x. Za to s odpadem na kompost, chodíme téměř každý den.
Jak je to s tou (ne)dokonalou zero waste domácností doopravdy?
Možná si svůj Zero Waste svět trochu idealizuji. Postupem času zjišťuji, že poslední dobou dělám trochu více ústupků než dříve. Asi je to dnešní dobou (dobou koronavirová – o té naší kanadské jsem psala ZDE) a tím, že je vše baleno v plastu. Mám pocit, že momentálně opravdu úplně všechno.
V Čechách se mi moc líbí vzniklá crowdsourcingová mapka s bezobalovými obchody, kterou vytvořila Martina Sumbalová tvořící blog o redukci odpadu v domácnosti. Na bezodpadovou mapu se můžete podívat ZDE. Pokud máte chuť zajít někde na bezobalový nákup, hopky dupky na její stránky. Nákup v bez obalovém obchodě není třeba déle odkládat. Taky by se mi taková v Kanadě moc líbila :).
Ani Tim, ani já, neradi plýtváme jídlem, v tom jsme zajedno. Některé další hodnoty však máme nastavené každý malinko jinak, proto je to také o té (ne)dokonalosti, kterou spolu tvoříme. Líbí se mi i jiný pohled na věc a je fajn, že ho mám takhle blízko u sebe. Také mi přijde, že poslední dobou oba podporujeme mnohem více lokální obchody a místní komunitu. Spojme se a podpořme se navzájem, to je vám takový fajn pocit.
Ano, nejsme dokonalá Zero Waste domácnost, ale snažíme se. Mám z toho dobrý pocit. To možná někomu pro záchranu životního prostředí stačit nebude, ale zamyslet se nad tím, co kupuji, tedy nejen co, ale i z čeho je to vyrobené a v čem je to zabalené, stojí za to. Je to taková malá výzva. A proto kráčíme sice malými krůčky, ale pomalu a jistě dál.
+ Extra tip na grilovaný sýr
Také milujete grilovaný sýr? Doma si ho můžete udělat jednoduše a hlavně BEZOBALOVĚ. 🙂 Stačí ho připravit úplně stejně, jako když ho balíte do alobalu. Místo do alobalu ho však dáte na hluboký talíř a šupnete do trouby. Pak už stačí jen hlídat, až se začne pomalinku nafukovat, je připravený k smlsnutí. 🙂
Osobně si myslím, že sýru na grilu, venku na ohni se nic nevyrovná, ale tohle je příjemná a rychlá domácí varianta.
Mňam a dobrou chuť!
A co dál?
Zpět na hlavní stránku se dostanete tudy:
Na sociálních sítích mě naleznete zde: